Moje pomaturitní praxe Erasmus

V tomto článku si můžete přečíst, jak naši čerství absolventi oboru Strojírenství pracovali a trávili svůj čas během své pomaturitní dlouhodobé odborné praxe v zahraničí.

Jmenuji se Václav Vondra a nyní my skončil tříměsíční pobyt v zahraničí v rámci Erasmus programu. Co mi ale pobyt v zahraničí přinesl a opravdu to za to stojí?

Po mnou vybraném státě jsem se těšil, co nového se budu moci přiučit v autoservise slovinského Mariboru. Touha s sebou samozřejmě nesla i strach a úzkost z odloučení od domova a odkázání mého života do rukou koordinátorek ZNI. Avšak veškerá komunikace a zpětná vazba byla neskutečná a já jen mohu obdivovat trpělivost a odhodlanost lidí, kteří za Erasmem stojí. Také jsem za celý můj pobyt nezažil jedinou nepříjemnou interakci s místními. Může to být samozřejmě pouze náhoda, ale vřelost a kamarádskost Slovinců je opravdu veliká.

Avto Jarc. Tak se jmenoval servis, ve kterém jsem tři měsíce dělal mechanika. Mezi mé nejčastější úkoly pak patřil pravidelný servis. Výměna oleje, filtrů, svíček, brzdových destiček nebo kotoučů. Mezi méně časté ale mnohem zajímavější práce patřila výměna bloku motoru, která zabrala většinou tři dny. Vyndání starého motoru z auta, jeho kompletní odstrojení a z komplementování na novém bloku. Za tři měsíce se mi tato příležitost naskytla hned pětkrát a posunula mě ze všech nejvíce.

Netroufám si tvrdit, že postup práce v mariborském servisu se příliš liší od toho českého a že jsem zde nakoukal vyloženě výjimečné taktiky na opravu aut. Práce v autoservisu mě ale utvrdila v tom, že chci dále pokračovat ve studiu aut a motorů, a že jak práce mechanika ale i třeba inženýra by mě neskutečně bavila a chci se jí věnovat.

Další obrovský posun jsem zaznamenal v jazykové oblasti. V angličtině, která u nás v práci bohužel už zase tak běžná nebyla, jsem nejvíce zaregistroval posunutí v oblasti komunikace. Mnohem více než třeba rozšíření slovní zásoby. Byť spousta zaměstnanců lámavě dokázala hovořit anglicky, musel jsem se adaptovat na příkazy ve slovinštině. Naštěstí jsou naše jazyky tak podobné, že jsem byl schopen se naučit slova či základní věty v rámci týdnů. Na konci mé stáže jsem byl schopen složit jednotlivé krátké věty, díky čemuž jsem se mohl přiučit dalším věcem nebo si ulehčit práci tím, že se mohu zeptat.

Mé volno jsem především zaplňoval sportem. Na workoutových hřištích jsem potkal spoustu zajímavých a úžasných lidí, kteří mi častokrát doporučovali, kam se mohu zajít podívat a co zajímavého je ve městě. Rána jsem trávil během ve městě nebo na nejbližší kopec, ze kterého byl krásný výhled na východ slunce, které zaplňovalo září celé město. O víkendech jsem jezdil na kole nebo podnikal výšlapy na nejbližší kopce a procházky po okouzlujících vinicích.

Václav Vondra

Absolvent oboru Strojírenství