Klimatická gramotnost - VOŠ, SPŠ a OA Čáslav

Dne 5. 4. 2024 naši školu navštívil student Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně Teodor Duraković s přednáškou Klimatická gramotnost. První dvě vyučovací hodiny se konala přednáška pro žáky z třídy EL2 a následně se konala druhá dvouhodinová přednáška pro žáky z třídy S3.

V úvodu přednášky byly stručně shrnuty přírodní procesy, které jsou základem k pochopení klimatické změny. Žáci se seznámili s příčinami klimatických změn na naší planetě, se způsoby měření a také se scénářem vývoje. Důležitým tématem byl samozřejmě skleníkový efekt a koncentrace skleníkových plynů. Přednášející se s žáky následně věnoval mitigačním opatřením v energetice, průmyslu, dopravě i v zemědělství. Důležitá byla i debata o adaptačních opatřeních, tedy o tom, jak minimalizovat dopady klimatické změny na naše okolí.

A reakce žáků?

„Přednáška se mi moc líbila, protože byla o tématech, která mě samotnou velmi zajímají. Zaujala mě například diskuze o fenoménu dnešní doby, kterému se říká „ Fast fashion“ – produkce ohromného množství levného, nekvalitního oblečení. Se spolužáky jsme si navzájem četli z cedulek na oblečení, kde bylo vyrobeno. Zazněla místa jako Bangladéš, Turecko, Čína, překvapivě i u značkových kousků oblečení. Víte, jak dlouhá je cesta jednoho trička od výrobce do obchodu? My jsme tipovali daleko méně. Ve skutečnosti je to totiž průměrně 40 000 km a mnohé oblečení končí i nikdy nenošené na skládkách. Nezačneme společně přemýšlet, jak často a kde nakupujeme?“

Aneta Roušarová, EL2

„V přednášce mě nejvíce zaujmula část věnovaná klimatické změně o oteplování naší planety, protože klimatická změna se neprojevuje všude stejně, různé oblasti světa se oteplují různě rychle. Data z NASA GISS byla velmi přesvědčivá a alarmující. Další téma přednášky, které vzbudilo velké emoce, bylo i zemědělství, ačkoliv se o něm v souvislosti se změnou klimatu tolik nemluví. Video zachycující pokus, jak rychle se vsákne voda do zorané a nezorané půdy, nebylo třeba komentovat. Přednášející nám na různých příkladech vysvětlil rozdíly v přístupech intenzivního zemědělství a ekologického zemědělství. Poprvé jsem slyšel třeba o tzv. „regenerativním zemědělství“. Myslím si, že by naše zemědělství mělo myslet nejen na výnosnost, ale i na ochranu přírody. Poprvé jsem také slyšel o tom, že požár baterie u elektromobilu umíme už uhasit, a to pomocí rozbrušovacího hasicího přístroje. Také jste to ještě neslyšeli? Zprávu o tom zveřejnila švédská MSB.”

Jan Zahálka, S3