3D modeláři v Sligo

V tomto článku si můžete přečíst, jak naši studenti 3. ročníku oboru Strojírenství pracují a tráví své volno během své odborné praxe Erasmus+ v Irsku.

Je to již 4. den, co jsme opustili naší milovanou zemi a letěli do Irska.
První den byl zajímavý, dva spolužáci se už v letadle modlili ke všem bohům, jak při vzletu, tak při přistání, a divím se, že neomdleli.
Poté nás čekala cesta z Dublinu, kde jsme nemohli najít správný bus, směr Sligo, cesta byla překvapivě záživná, poprvé jsme mohli ochutnat irské podnebí, kde se za cestu asi 7x vystřídal slunečný svit a déšť. My čtyři jsme vystoupili už ve městečku Colooney, 14km od Sligo, kde je náš náhradní domov.

Bydlíme zde s paní Caroline, která je původně z Ameriky, ale má předky z Irska. Má syna Logana. Bylo to hezké a příjemné seznámení. Zkusila vyslovit naše jména a hezky jsme se s ní pobavili. Obecně je na ní poznat, že toto již chvíli dělá. Dala nám nějaké pravidla, ale zároveň se s námi bez problému baví, chápe, když se v konverzaci zasekneme či když nám vypadne slovo. Počká a snaží se s námi bavit více nebo když by byl problém, tak nám vyhovět či najít řešení. Je to doopravdy příjemná žena a moc se ani nenudíme, již nás vzala na ukázku k pláži, ukázala nám důležité části Sliga a poradila, kde dobře a levně nakoupit či kde je nejlepší japonská, italská či mexická restaurace. Vzala nás k nedalekému hradu, kde jsme hráli zvětšené šachy. Po večerech si s ní třeba sedneme a bavíme se o všem a i se s ní dost zasmějeme. Obecně nás respektuje a pomáhá nám ve všem, co může, dokud my respektujeme ji, s čímž nikdo z nás nemá problém díky jejímu charakteru.

Pak je tu Logan, Logan je tedy její syn, mladší než my všichni, ale i tak se s ním bavíme třeba o škole, našich či jeho zážitkách a o hrách.

Práce je pro nás v pohodě, došli jsme do firmy, tam nám řekli, co od nás čekají, a pak jsme jeli do kanceláře do Sligo, kde pracujeme na daném projektu, naštěstí pracujeme v teple a suchu. Kdykoliv se tu můžeme zeptat pánů z Erasmu, musím přiznat, že je to zábava.

Nadále musím přiznat, že se sbližujeme jak s Caroline a Loganem, ale i s kluky, přece jen bydlíme spolu a trávíme spolu spoustu času, takže je to hodně jiné než ve škole. Je to zábava, užíváme si to tu.

Překvapivě angličtina není alespoň pro mě vůbec problém, jako například rozumět a mluvit, obecně je to nice a dokonce jsme byly i pochváleni, že u nás skoro vůbec není slyšet přízvuk.

Jediný problém, na který jsme narazili s Filipem, jsou autobusy, oproti Česku jsou příšerné, nemají nic jako Idos, což nám hodně chybí. Jezdí neustále pozdě a někdy můžete být rádi, pokud vůbec přijede.

Obecně jsme rádi, že jsme jeli a je to hezká zkušenost, aspoň prozatím a těšíme se, jaké další věci tu zažijeme.

Ladislav Klaisner, S3