Velikonoční tvoření v domově mládeže

Velikonoce se nezadržitelně blíží. Dne 8. 4. 2025 jsme v domově mládeže vyráběli jarní dekorace. Studenti na procházce nasbírali větvičky, kočičky, které následně aranžovali na stůl a do vázy. Dále barvili vejce vyrobené z kartonu a motýly, které do připravených větviček zavěšovali. Při tomto tvoření a aranžování jsme si povídali o pašijovém týdnu. Den za dnem od Květné neděle po Velikonoční pondělí.

Květná neděle

Je posledním dnem čtyřicetidenního půstu a prvním dnem velikonočního období. Hospodyně nesměly o Květné neděli péct nic z mouky, aby nezapekly úrodu a stromům květy.

Modré pondělí

Na Modré pondělí se nesmělo pracovat, nabírala se síla na další dny. K jídlu by měly být co nejjednodušší pokrmy, stačí jen polévka. Měly by se také podávat tzv. ,,boží milosti“, smažené kousky těsta obalené v cukru.

Šedivé nebo Žluté úterý

Den velkého úklidu, vymetání pavučin, uspořádání spíže, mytí oken. Uklízení všeho šedivého a špinavého, aby se do domu vpustilo nové světlo a slunce.

Škaredá středa

Jídlo by mělo být škaredé a nevzhledné. Často se dělaly různé trhance, potrhané placky a bramboráky. Připravit by se také v tento den měly jidáše z kynutého těsta potřené medem. Jejich tvar má připomínat provaz, a symbolizovat tak Jidášovu smrt oběšením.

Zelený čtvrtek

Měli bychom si přivstat a před východem slunce sníst včera upečené jidáše. Na talíři má být rozhodně něco zeleného, např. špenát, kopřivy, zelené bylinky.

Velký pátek

Tento den je postní, kdy se máme vyhnout konzumaci masa, pouze ryba je dovolena. Kdo neměl rybu, jedl zapečenou bramborovou kaši ve tvaru ryby. Vařila se lehká postní kaše nebo zeleninová polévka ze zelí a brambor někde nazývaná ušelo, ale i kroupy, jáhly, hrách.

Bílá sobota

Hospodyňky nezahálí, pečou a vaří. Je třeba vše nachystat na nedělní hodování. Peče se beránek symbolizující oběť Krista, kynutý kulatý mazanec, který by se měl lesknout jako jarní slunce s typickým křížem na památku ukřižování. Připravuje se nádivka, která se už může po západu slunce jíst jako první jídlo s masem po ukončení postního období. Zdobí se vajíčka, pletou pomlázky.

Velikonoční neděle

V kostele se nechávaly posvětit velikonoční pokrmy, hlavně mazanec, beránek, chléb, vejce a víno. O ně se pak dělila rodina a příchozí návštěvy. Na oběd nesměla chybět pečínka z mladého zvířete. Tradičně jehněčí, kůzlečí či kuřecí maso. Jedly se také klobásy a nádivka. Část jídla se měla dát zahradě, poli, studni pro zajištění úrody a dostatku vody.

Velikonoční pondělí

Je ve znamení pomlázky, koledování a spousty vajec, která symbolizují začátek nového života. Měla by být součástí většiny jídel na svátečním stole. Plněná vejce, smažená vejce, vejce jako součást omáček, pomazánek, salátů a nádivek.

Ať už Velikonoce pojímáme tradičně nebo jen jako oslavu jara a setkávání se s rodinou a přáteli, užijte si je.

Registrační číslo projektu: CZ.02.02.XX/00/24_035/0012320