Když mi Anglie ukázala svou tvář

Do Anglie (22. – 26. 5. 2026) jsem se těšila a měla jsem spoustu očekávání, ale rozhodně jsem nečekala tak nádherné počasí. Londýnské památky jsou určitě moc hezké i za typičtějšího počasí pro tuto oblast, ale z pohledu na Big Ben za krásného počasí jsem byla prostě unešená. Co mě zaujalo, byl kontrast mezi starými památkami a moderními budovami v podobě mrakodrapů. Málokteré město umí tyto typy staveb skloubit tak, aby se navzájem nepřebíjely, ale naopak doplňovaly. Na naší procházce Londýnem jsme viděli i další památky, jako jsou Tower Bridge, Buckingham Palace. Ale také spoustu ochočených veverek v parku. Po krásných dvaceti kilometrech procházky nás čekala večeře v China Townu. Pak spěch na Paddington odkud vyjížděl náš vlak směr Reading.

Další den ráno, po snídani, kterou si každý zařídil po „vlastní ose“, jak říkal náš průvodce František, jsme mířili do Bristolu. Po prohlídce města a visutého mostu byl naším dalším cílem Exeter. V Exeteru jsme měli možnost obdivovat nádhernou katedrálu. Úkol od Františka zněl jasně, sehnat mrkev. Proč? Protože dalším naším cílem byla vřesoviště Dartmoor, kde jsme kromě rozkošného mostu Postbridge mohli vidět i poníky. Ani čtyřicetičlenná skupina se zásobou mrkví však poníky příliš nezaujala, takže jsme je mohli pozorovat jen z dálky nebo z autobusu. Večeři jsme si zajistili celkem dobře – většina z nás měla mrkev, která byla původně určena poníkům. Budeme poslední měsíc ve škole určitě dobře vidět. Pak už zbývalo jen přejet a ubytovat se ve St Austell.

Další den začal výbornou hotelovou snídaní a pokračoval celodenním výletem po hrabství Cornwall. Svezli jsme se lodičkou na skalní ostrov St Michael’s Mount. Navštívili jsme hrad, ze kterého jsme měli nádherný výhled na oceán i okolní zahrady. Den jsme zakončili výletem na „špičku špičky“, tedy na nejzápadnější bod Cornwallu a vlastně celé Velké Británie. Viděli jsme útesy omývané vodami Atlantského oceánu a také nádherné městečko St. Ives, kde nás některé o večeři připravili racci.

I další ráno jsme si mohli užívat luxusní hotelovou snídani, avšak pokračování dne bylo jiné. Podívali jsme se do přístavu městečka Plymouth a poté pokračovali v objevování hrabství Cornwall. Když jsem zjistila, že dalším cílem jsou trosky hradu Tintagel, moc nadšená jsem nebyla. To, co jsem pak viděla, ale moje očekávání úplně změnilo. Okolí hradu, ve kterém se podle pověsti narodil král Artuš, bylo úchvatné. Pohled na kameny, o které se tříštila ledová voda oceánu, nikdy nezapomenu. Ke konci dne jsme se zastavili v Boscastle, kde se nachází na pobřeží rybářský přístav a vesnice. Bylo to velmi kouzelné místo.

Poslední noc a následující den jsme strávili v Bath. Bath je nádherné lázeňské město, které jsme si celé prošli a měli možnost navštívit proslulé římské lázně. Po návštěvě tohoto města už naše kroky, respektive trasa našeho busu se skvělým Davidem za volantem, vedly na letiště.

I přes skoro dvouhodinové zpoždění odletu jsem si Anglii moc užila a velmi mě překvapila. Přestože je Londýn překrásný, jsem moc ráda, že jsem viděla i pro někoho méně známá místa pravé Anglie.

K. Svobodová, OA2B