Dva týdny s Čapkovými mloky – obavy o budoucnost lidstva jsou stále aktuální

Dusíkovo divadlo skupinky angličtinářů zaplnily 16. 10. 2026 v očekávání, jak se podaří v 60 minutách interpretovat myšlenky složitého satirického sci-fi románu a zda porozumí představení v angličtině.

Přípravě jsme věnovali pár hodin, zejména osobě Karla Čapka a době, ve které žil. Divadelní centrum Zlín nám poskytlo pracovní listy – cvičení s příslušnou slovní zásobou a nahrávkami. Ke všeobecné úlevě zaznělo v divadle i slovo vypravěče v mateřštině a to po každé scéně v angličtině. Pro přiblížení kontextu událostí a charakteru postav byla taková režijní koncepce přínosná.

Kde se vzal mlok?

Karel Čapek se nechal inspirovat skutečnou zkamenělinou obřího velemloka, ostatky byly kdysi omylem přisouzeny hříšnému člověku, jehož druh v románu přežívá ve vodách Tichého oceánu.

A o čem protiválečný román a jeho divadelní adaptace byly?

Nejprve poznáváme posádku kapitána holandské lodi plující do Indonésie, překvapenou zvířecími hrdiny – mloky. „Náš“ mlok, oblečený do blyštivého kostýmu a s krásným ocasem, je sympaťák. Mloci zpočátku loví perly výměnou za nože, kterými se mohou bránit před žraloky a se svými novými přáteli dobře vychází. Ztrátou predátorů ale počty mloků rychle rostou. Po smrti kapitána jsou zaměstnáváni a vykořisťováni. Nově vzniklá firma z prodeje a práce mloků profituje. Takový mločí boom ale nevítají všichni obyvatelé. Vyvstávají otázky o možnostech mloky uživit a jak s nimi koexistovat. Nakonec se vyzbrojení mloci, představující nastupující fašisty, odváží bojovat. Mezi obchodníky převládne strach a zmatek, ale mloky už nikdo nezastaví, ani když pustoší části kontinentu. Zde představení končí.

V románu se objevují další dilemata: mnozí obchodníci se zaobírají zejména svým ziskem, zatímco jiní poukazují na etnickou nadřazenost vlastních mloků nad mloky jinými, ztráta území – přeměna na mělčiny, vnitřní rozpad a nejednotnost mloků…

Po přestavení jsme se ve výuce vrátili k pracovním listům a zjišťovali, do jaké míry byl děj srozumitelný a zda má přesah do dnešní doby např. v rychle se učící umělé inteligenci, využívání zdrojů sociopaty, válkách v Evropě a na Blízkém východě. V těchto úvahách nejsme sami, např. britský The Economist uveřejnil článek s názvem To understand the perils of AI, look to a Czech novel from 1936.V roce 1936 román vyšel a my můžeme být hrdi na Karla Čapka, kterému nebyla Nobelova cena udělena zejména z politických důvodů, přestože byl sedmkrát nominován. Dobrou zprávou ale je, že se můžeme těšit na premiéru českého filmu, Válka s mloky v režii Aurela Klimta, působícího nedaleko Kutné Hory, už v březnu 2027.

Závěrem jeden postřeh nejen z představení, které bylo vyprodané a ve kterém hrálo jen několik herců: máte-li talent, odvahu a dobrou angličtinu, přidejte se k ochotníkům a zaplňte bílé místo na trhu! Představení v angličtině je žalostně málo!